Věkem podmíněná makulární degenerace

Věkem podmíněná makulární degenerace

Onemocnění, které se zpočátku velmi špatně rozeznává a je nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích. Cílená léčba neexistuje, proto jedinou možností je prevence.

Makulární degenerace je velmi závažné onemocnění zrakového orgánu postihující především osoby vyššího věku. Jedná se o postižení sítnice, respektive žluté skvrny (Macula lutea)- centrální části sítnice a místa nejostřejšího vidění. Velmi často vede ke ztrátě zraku. Ve většině případů se jedná o jeho věkem podmíněnou formu.
Toto onemocnění postihující centrální část sítnice se vyskytuje nejčastěji nejdříve na jednom oku, zatímco druhé bývá postiženo během několika následujících let. Lidé trpící tímto postižením přichází o centrální vidění (periferní vidění je zachováno), čímž dochází k jejich neschopnosti rozpoznávat obličeje, detaily a barvy. Prvními subjektivně pozorovatelnými příznaky věkem podmíněné makulární degenerace jsou zamlžený pohled, šedavá místa v centrální oblasti vidění, neobvykle rozostřený obraz nebo rozvlněné, zprohýbané linie a písmena. Již od samého počátku této nemoci pacienti ztrácejí schopnost číst, rozeznávat známé tváře, nerozeznávají barvy a všechny tvary vnímají pokřiveně.Mezi další projevy patří též problémy s určováním vzdálenosti a výšky. To postupně vede k neschopnosti vykonávat běžné každodenní činnosti, jako je čtení, sledování televize, řízení auta, atd. Tyto osoby se časem stávají závislé na pomoci okolí.

Rozlišujeme dvě formy VPMD (věkem podmíněné makulární degenerace):

Suchá forma

Tento typ věkem podmíněné makulární degenerace je nejčastější. Dochází při ní k poškození a úbytku (atrofii) pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů. Její vývoj je pomalejší než u vlhké formy a vyskytuje se u 85% pacientů trpících tímto onemocněním.

Vlhká forma

Tato forma je diagnostikována až u 15% pacientů s VPMD. Prograduje daleko rychleji než-li suchá forma a často vede až k nevratné ztrátě zraku. Dochází při ní k prorůstání nových cév pod sítnici (do míst, kde je jejich výskyt patologický). To má za následek otok a prosakování do sítnice, což může vést až k jejímu odloučení a tvorbě nevratných jizevnatých změn.

Nejdůlěžitější v léčbě VPMD je včasná diagnostika. Jelikož však osoby postižené tímto onemocněním nepociťují žádnou bolest, často se odbornému vyšetření oftalmologem podrobí až ve chvíli, kdy se u nich již projevují vážné potíže. První a základní vyšetření u očního lékaře probíhá velmi jednoduše – pomocí Amslerovy mřížky. Vyšetřit se (nebo vaše blízké) ovšem můžete i sami. Amslerova mřížka je čtvercová síť s fixačním bodem uprostřed, která testuje správnou funkci žluté skvrny (makuly).

Návod k použití Amslerovy mřížky:
1. Používejte mřížku denně, nebo alespoň jednou týdně.
2. Pokud používáte brýle na čtení, nasaďte si je.
3. Zakryjte si jedno oko (například rukou nebo složeným kapesníkem).
4. Pozorujte mřížku ze vzdálenosti přibližně 30 – 40 cm v dobře osvětlené místnosti.
5. Dívejte se pouze na černý bod uprostřed obrázku, nepohybujte okem po celé čtvercové síti.
6. Sledujte, zda vidíte čtvercovou síť jako pravidelnou, zda některé čtverce nechybí nebo nejsou deformovány.
7. Proveďte zkoušku pro každé oko zvlášť.

Pokud zjistíte změny na čtvercové síti, neváhejte to co nejdříve oznámit očnímu lékaři!

Na suchou formu léčba, bohužel, neexistuje. Jediná možnost je prevence. Doporučuje se užívání preparátů s obsahem luteinu, zeaxantinu a omega mastných kyselin. Na zpomalení či úplné zastavení progrese vlhké formy VPMD se využívají speciální oční injekce s anti-VEFG preparáty. 


Produkty přiřazené k této novince